Jeden profesor byl velmi důsledný při dodržování podmínek u testů, a když řekl, že test skončil, tak kdokoliv ještě něco psal, dostal nedostatečnou. Jednou takhle jeden frajer v pohodě po skončení testu, když ostatní odevzdávali, ještě dvě minuty psal, pak se zvednul a nesl papír ke katedře. Profesor na něj: „Mladíku, ani se neobtěžujte. Máte to za pět.”
„Pane profesore, vy nevíte, kdo jsem!”
„Ne, to nevím, a vůbec mne to nezajímá. I kdybyste byl mladej Klaus, z tohohle testu máte za pět!”
„Vy fakt nevíte, kdo jsem?” ptá se frajer s téměř hysterickým výrazem ve tváři.
„Vůbec netuším, kdo si myslíte, že jste.”
„Tak to je dobře!” řekl frajer, vrazil svoji písemku doprostředka štosu s ostatními a kvapně opustil učebnu.
Ve třídě byli dva Lukášové, Lukáš Růžička a Lukáš Straka. Jednou paní učitelka chtěla vyvolat prvně jmenovaného Lukáše a protože často byly problémy se shodou křestních jmen těchto dvou žáků, oslovila ho příjmením: „Růžička, k tabuli!”
Lukáš Růžička dál sedí v lavici a nijak nereaguje.
„No tak, Růžička, ať už jseš tady!” zvýšila hlas učitelka.
Žák sebou teprve teď trhl a na omluvu říká: „Už jdu. Já nevěděl, kterého Lukáše myslíte!”
-
+


25. 12. 2011